Tato iniciativa má své kořeny příznačně ve známé kampani proti otevření atomové elektrárny v Seabrook v USA. Bylo to v roce 1980, kdy aktivisté FNB poprvé propagovali svoji nenásilnou formu protestu. Dnes má toto progresivní hnutí na 175 autonomních poboček v Severní Americe, Austrálii a Evropě. Cílem hnutí je poukázat na příčiny hladu a chudoby, a to nejenom ve třetím světě, ale i v té naší "civilizované" části světa, a jak je patrné z názvu organizace, jsou to hlavně investice do zbrojení, jichž se kritika FNB týká. Zkrátka Food Not Bombs - Jídlo místo zbraní! Hlavní náplň protestu je dobrovolné rozdávání vegetariánského jídla sociálně slabým. Děje se tak především ve frekventovaných částech převážně velkých měst, protože tak lze nejlépe upozornit ostatní na problematiku chudoby, která se jich týká a není pouze okrajovým jevem.

Hnutí FNB vznikalo původně jako forma protestu, a proto jsou jí taktiky komunitní práce více než vlastní. Sociální deviace, konkrétně bezdomovectví a chudoba, jsou v hnutí chápány spíš jako důsledek ekonomicko-technologického vývoje než jako osobní selhání, což nelze s konečnou platností brát jako obecné pravidlo, ale poukazuje to na přítomnost ekologického pohledu na svět.

Další formou činnosti některých lokálních skupin FNB je participace na nenásilných intervencích různého charakteru: blokády transportů radioaktivního materiálu, atomových elektráren, kampaně proti ekonomické globalizaci a praktikám nadnárodních koncernů, iniciativy proti porušování lidských a zvířecích práv apod.

Více než 20 let trvající historii rozdělují autoři knihy "Food Not Bombs" C. T. Butler a K. McHenry (zakladatelé FNB v USA) do čtyř fází: 1) Období Cambridgeského kolektivu 1981 - 1982, 2) Éra affinitních skupin 1983 - 1988, 3) Období národního organizování 1988 - 1991 a 4) Období mezinárodního organizování 1992 - 1999.

Momentálně panují uvnitř hnutí dvě tendence. Ta první vidí rozdávání jídla potřebným jako ryze politickou aktivitu, a proto ji spojuje s vyvěšováním transparentů, veřejným rozdáváním letáků atd. Druhá tendence považuje rozdávání jídla za akt pomoci druhým a chudobu považuje za "normální" jev. Čili se profiluje pouze jako "vegetariánská charita", nikoliv jako protestní iniciativa.


Základní principy FNB

1) RECYKLACE POTRAVIN: Ačkoliv se nacházíme na začátku jedenadvacátého století, jsou mezi námi lidé, kteří nemají dostatek prostředků na to, aby si zajistili byt jen základní potraviny. Západní civilizace je charakterizována nadprodukcí a přehnaným konzumem. Z toho je patrné, že nedostatek chudých je zapříčiněn špatnou distribucí jídla. Recyklace potravin v praxi znamená, že se FNB snaží používat potraviny, které jsou již neprodejné. Tím jsou myšleny takové potraviny, které mají prošlou dobu trvanlivosti, ale poživatelné stále jsou. Aktivisté proto obcházejí především malé obchody s potravinami a snaží se dohodnout s majiteli na bezplatném získávání těchto neprodejných surovin pro vaření hladovým. Jedná se především o neúplně čerstvé pečivo, zeleninu, atd. Aktivisté některých poboček FNB se nebrání ani masu, které není zkažené. Nekoreluje to sice s vegetariánským či veganským principem, ale je lepší nasytit prázdný žaludek než být ideologicky korektní, zvláště v případě, kdyby jinak maso skončilo na skládce.

2) VEGETARIÁNSTVÍ A VEGANSTVÍ: Vegetariánství je životní styl, který vylučuje maso z každodenního jídelníčku. Oproti tomu je veganství striktnější a znamená stravovat se nejen bez masa, ale i bez ostatních živočišných produktů jako je mléko, mléčné výrobky a vejce. Hlavním důvodem je utrpení zvírat ve velkochovech. Normálně se slepice dožívají až šesti let, ve velkochovech jsou zabíjeny asi po dvou letech. Je známým faktem, že stejná plocha, která uživí jednoho člověka, který jí maso, uživí 12 vegetariánu a až 30 - 50 veganů. Kdyby se spotřeba masa ve světě snížila alespoň o 10 %, ušetřilo by se takové množství obilí, které by mohlo nasytit miliony lidí, kteří dnes kvůli naší bezohlednosti umírají hlady. Dospěli jsme až k takovému paradoxu, že zatímco lidé ve vyspělých zemích v důsledku konzumace masa trpí obezitou a jinými, někdy i smrtelnými chorobami, lidé v rozvojových zemích umírají naopak z nedostatku potravin. Konzumace masa a ostatních živočišných potravin se nemalou měrou podílí i na pokračující devastaci životního prostředí. V souvislosti s živočišnou výrobou je také ničeno 50 % z celkového množství zničených deštných pralesu. Jsou káceny za účelem nových pastvin pro dobytek. Jistě není nutné zdůrazňovat, že tyto pralesy se většinou nacházejí v zemích třetího světa, produkce živočišných výrobků ale slouží hlavně obyvatelům rozvinutých zemí.

3) ANTIMILITARISMUS: Zbrojařský průmysl je po ropném největším průmyslovým odvětvím na světě. Zbrojařské firmy se prezentují jako seriózní podnikatelé. Na mnoha případech se však ukázalo, že jejich obchodní strategií je vyzbrojování obou stran konfliktu, korupce, porušování embarg, zvyšování vlastního vlivu, bez ohledu na důsledky pro mezinárodní bezpečnost, dodávky do zemí, kde zuří občanská válka, a zemí, kde jsou vládnoucími diktaturami porušována lidská práva. Zvykli jsme si vnímat válku tak, že existuje agresor a ten, kdo se brání. Zbrojařské firmy nás učí, že toto dělení na dobro a zlo je nesprávné. Česká armáda spolkne ročně až 30 miliard Kč z našich daní a přitom se odhaduje, že je v ČR zhruba o něco méně než 100 000 bezdomovců. V kontrastu těchto čísel je nesmyslné podporovat další zbrojení namísto vytváření sociálních programů pro chudé.

4) KONSENSUS: Je mnoho způsobů jak dělat rozhodnutí. Někdy je nejefektivnější cestou nechat za sebe rozhodovat autority, avšak efektivnost není jediné kritérium. Když vybíráme metodu rozhodování, musíme nejprve zodpovědět dvě otázky. Je metoda spravedlivá? Vznikají tou či onou metodou správná rozhodnutí? Samovláda (autokracie) může fungovat, ale idea laskavého diktátora je pouze nereálným snem. "Věříme, že je neodmyslitelně lepší zapojit všechny členy, kterých se rozhodnutí týká, do procesu jeho utváření. To platí z několika důvodů. Rozhodnutí bude odrážet celistvost skupiny, ne jenom vůdcovství v ní. Lidé, kteří vytvoří plány do budoucna budou více spokojeni se svojí prací", uvádí doslova C. T. Lawrence Butler a Army Rothstein ve svojí knize "On Conflict and Consensus". Formální konsensus vyžaduje závazek aktivní spolupráce, disciplinované prezentování názorů a naslouchání druhých a samozřejmě plný respekt k příspěvkům ostatních. Individualita ve skupině má formu zodpovědnosti k aktivní participaci.

5) VYDÁVÁNÍ JÍDLA LIDEM BEZ ROZDÍLU: Jak uvádí téměř každé programové prohlášení FNB, jídlo je právo a proto by nemělo být upíráno nikomu a to bez rozdílu ať už se jedná o rozdíly založené na odlišnosti ras, etnik, vyznání, národnosti, věku, pohlaví či sexuální orientaci. Dokladem toho není jenom pestré složení klientely FNB v ČR, ale i participace jednotlivých členů v např. feministických či antifašistických skupinách. Pokud budeme brát v potaz, že činnost FNB vychází z naší euroamerické (tzn. křesťanské) civilizace, tak se nediskriminování nevyhneme, protože charita křesťanském vymezení znamená lásku k bližnímu bez uvedení jakýchkoli výjimek.

Food Not Bombs v ČR

První bezplatné rozdávání jídla každou neděli provozovali lidé úzce spjati se squaty Buďánka a Ladronka na Střeleckém ostrově již v polovině 90-ých let minulého století.. Po nich převzala v roce 1999 pomyslnou štafetu skupina mladých nadšenců, kteří společně začali pravidelně každou neděli vařit vegetariánské jídlo ve squatu Milada, a poté rozdávat opět na Střeleckém ostrově. Po určité době došlo z několika důvodů k rozdělení na dvě skupiny, přičemž skupina kolem squatu Milada jídlo vydávala v 16:00 hod. v blízkosti nádraží Holešovice. Druhý kolektiv vařil v neděli a jídlo vydával na Střeleckém ostrově.

Nyní (2004) funguje několik kolektivů FNB v Čechách. V Praze bylo toto hnutí spojeno s anarchistickou platformou, ale "lokálky" v jiných českých, ale i světových městech se až tak politicky neprofilují. Někde členové Food Not Bombs vystupují ryze pacifisticky, na Slovensku fungují spolu s organizací Svoboda zvířat jako nevládní organizace, u liberecké či plzeňské pobočky je tomu obdobně. Brněnská a Zlínská pobočka působí jako součást Nesehnutí (nezávislé sociálně ekologické hnutí). V Praze je nyní aktivní pouze jeden kolektiv navazující na činnost skupiny spojenou se squatem Milada (každosobotní vaření se koná od cca 13,00 na zahradě nedalekého squatu "Prase"). Druhý pražský kolektiv skončil s každonedělním rozdáváním jídla na Střeleckém ostrově na podzim 2002. Jedním z hlavních důvodů bylo celkové vyčerpání, které bylo umocněno neúspěšným osquatováním opuštěné usedlosti Šafránka o letních prázdninách 2002, do kterého byla zapojena velká část skupiny.

Financování skupiny

Financování je v užším pohledu poskytování peněžních prostředků k fungování, ale v širším může být jedním z prostředků k ovládání organizace. Získávání finančních zdrojů je stavěno na soběstačnosti - skupina FNB je proto autonomní jednotkou, kterou by při závislosti na grantech, státních dotacích byla podstatně méně. Není tajemstvím, že FNB má časté výhrady k pojetí státní sociální politiky a pokud by čerpala ze státních fondů, byla by její kritika ambivalentní a navíc lehce otupitelná.

Rozpočet FNB-Praha na jeden rok činní necelých deset tisíc. Z pohledu jiných neziskových organizací je to částka doslova směšná, ale pro několik mladých, většinou studujících lidí, to částka zanedbatelná není. Získávání finančních prostředků probíhá především formou benefičních koncertů v klubech s minimálním pronájmem nebo ve squatech. Od roku 2003 probíhají rovněž benefiční vaření na freeparties.

Chybí ve vašem městě FNB? Rozjeďte vlastní!

V první řadě je důležité podotknout, že FNB lze zařadit mezi tzv. nová sociální hnutí, u nichž převládá odpor k byrokracii, takže psát a následně se i řídit dokonalým návodem do detailu je hloupost. FNB má svůj pevný ideový základ, ovšem nechává volné pole působnosti a kreativity svým členům. Aktivita FNB počítá s různými schopnostmi členů jednotlivých lokálních skupin působících v různých podmínkách skoro po celém světě. Proto by měla činnost odrážet tyto determinanty. Nejde o dogmatičnost, ale o vůli dělat něco, o čem jsem přesvědčen, že je správné (viz vaření z recyklovaného masa v kapitole 2.1). O členství ve FNB rozhoduje v podstatě každý svojí aktivitou a uměním spolupracovat ve skupině. Jedinou konečně platnou morální normou zůstává vlastní svědomí. Proto berte následujících 6 bodů pouze jako odraz zkušenosti 3leté participace na činnosti FNB, který vás může inspirovat nebo postrčit dopředu z místa, kde byste jinak museli volit metodu pokus-omyl. V případě, že se rozhodnete realizovat aktivitu FNB, veškeré podstatné věci budou záviset pouze na vás…

Co je potřeba:
1) skupina schopných, k sobě zodpovědných lidí
2) místo kde lze vařit ve velkých hrncích (prádelní hrnce)
3) kuchyňské potřeby
4) zdroje zrecyklovatelné či levné zeleniny
5) finanční zdroje
6) vybrat místo na rozdávání jídla + dát o sobě vědět mezi bezdomovci

1) Tento první bod je nejdůležitější a bez něj se neobejde nic dalšího. V případě, že členové skupiny považují aktivitu FNB za prioritní, dosažení dalších bodů je jen otázkou času. Členství ve FNB je dobrovolné, takže s aktivní participací předem počítá. V případě, že je potenciálních členů buňky FNB málo, je několik způsobů jak dát svému okolí o svém záměru vědět. Nejlepší je rozdávat letáky na místech, kde se vám podobní lidé scházejí, tzn. koncerty, parties, kluby, obchody se zdravou výživou, demonstrace za práva zvířat a další. Internet je samozřejmě také dobrý způsob.

2) Místo na vaření a vlastně i způsob vaření je také celkem zásadním bodem pro chod buňky FNB. Vaření na klasickém plynovém vařiči u někoho doma je jednou z možností, má to však svá úskalí, stejně jako druhá možnost - vaření "open air" na otevřeném ohni. Jednak je to závislost na osobě, která svou kuchyň propůjčí k vaření. Dále je také tento způsob o poznání pomalejší a na energii (=peníze) náročnější než vaření na ohni, kde lze dosáhnout daleko vyšší výhřevnosti a dřevo lze opatřit svépomocí. Netroufám si odhadovat kolik času může zabrat vaření 30ti porcí na plynovém sporáku, ale na otevřeném ohni to většinou zabere i s přípravou zeleniny okolo 3hodin. K vaření na ohni bohatě postačí rošť podepřený několika cihlami. Velikost roštu lze přizpůsobit potřebám, plynový sporák nikoliv. Rošt lze vyrobit například z mříže na okno, starého plotu, železné rohožky apod. Nepříjemnými konsekvencemi vaření na otevřeném ohni jsou špatná regulovatelnost teploty, všudypřítomný žár a kouř (tzn. je to i míň ekologické). Navíc v posledních letech se ve vyhláškách mnohých (velkých) měst objevil zákaz rozdělávání otevřeného ohne na území města, což může být záminka policii pro represe vůči skupině FNB vařící na ohni. Nutno podotknout, že věci na vaření musí být někde v době nepoužívání uschovány. Squaty se zahradou jsou v tomto smyslu ideálním místem (v tomto případě musíte kalkulovat se zdrojem pitné vody).

3) Kuchyňské potřeby: nože, škrabky, prkénka, vařečky, naběračky, hrnce (čím větší, tím lepší), pokličky, koření, jar, savo (hygiena je nezbytně nutná ochrana jak sebe tak ostatních strávníků, protože bezdomovci často trpí řadou infekčních nemocí), houbičky na mytí, drátěnky, várnice (nádoby vhodné pro přepravu velkého množství jídla za udržení dosažené teploty - je možné sehnat po domluvě v charitách, nemocnicích a dalších sociálních zařízeních), lžíce, misky (lze rozdávat jídlo do nádob na jedno použití, ale tento způsob je nákladný, neekologický atd.) - lze používat vymyté kelímky od větších jogurtů, rozřízlé PET lahve, apod., barely na vodu (to v případě, že se vaří venku a zdroj vody není přímo v blízkosti) - na jedno vaření pro cca 30-40 lidí se spotřebuje i s mytím nádobí cca 50-70 litrů)

4) Zelenina vhodná k recyklaci se nejlépe shání ve velkých tržnicích, kde se trhovci po zavírací době zbavují neprodejné zeleniny. Stejným způsobem je možné nakupovat ne100% zeleninu za nižší ceny. Pekárny a pekařství mají každý den určité přebytky pečiva, které jsou opět neprodejné, avšak ne nepoživatelné. Obchody zdravé výživy také mohou být zdrojem neprodejných či levných surovin. Zdůrazňuji, že recyklace v našich podmínkách je stále ještě náročnější než na západě, ovšem s růstem "úrovně" (rozuměj konzumu) a vstupem ČR do EU se dá očekávat "zlepšení" situace.

5) Viz podkapitola Financování skupiny

6) Bezdomovci a lidé na okraji společnosti mají obecnou tendenci scházet se na místech jako jsou velká nádraží či nákupní zóny apod. Tyto místa jsou proto nejlepším místem pro rozdávání jídla. Pokud dotyčná skupina vnímá FNB jako protestní aktivitu (viz výše), měla by rozdávat v co nejfrekventovanějších a nejbohatších částech města, kde bude chudoba bezdomovců působit maximálně transparentně/kontrastně a osloví co nejširší spektrum tzv. "normálních" lidí.

Uvědomit potřebné o možnosti stravování u FNB lze skrze rozdávání letáků, výlepem plakátů na místa, kde se nejčastěji zdržují (tzn. nádraží, centra sociálních služeb, charity apod.). Obsah plakátů a letáků by měl samozřejmě odpovídat schopnostem bezdomovců, takže někdy méně znamená více. Uvědomit potřebné o rozdávání chce s předstihem a průběžně. Nic se neděje, pokud počet potřebných na prvním rozdávání nedosáhne očekávání. "Informační sítě" bezdomovců fungují pomaleji, avšak spolehlivě (to za podmínky, že se jídlo vydává na jednom místě a pravidelně). Nejlepší reklamou je rozhodně dobré jídlo.

A pozor na policii, rozdávání jídla bez patřičných povolení je nezákonné a trestně postižitelné. Celé rozdávání je možné maskovat označením "společného pikniku", kde všichni vařili a všichni jí. V tomto směru je dobré vědět co policie může a co už ne. Navíc FNB je antimilitaristická iniciativa, takže pouštět se s policisty do násilného konfliktu popírá ideový základ hnutí a může celou aktivitu jen utlumit.

KONTAKT!
FNB@email.cz - pražská pobočka

INTERNETOVÉ ZDROJE!
www.sweb.cz/food.not.bombs
www.sweb.cz/jidlomistozbrani/fotky.htm - fotografie z činnosti pražské pobočky FNB
www.jedlo.sk
www.fnbnews.org
www.ebfnb.org/fnbopsmanual/index.html