Maska - soubor vizuálních znaků, které tvoří základní vnější charakteristiky postavy

1) plastické masky (z papíru, dřeva, kůže apod.), které se nasazují na hercovu hlavu, nebo jsou drženy před jeho obličejem, zdůrazňují expresivní rysy výrazu, zároveň potlačují působení mimiky. Užívaly se zejména v antickém divadle v divadlech orientálních. V moderním divadle se užívají k zvýraznění symbolických nebo archetypálních znaků postav. Masky tvořené líčením hercova obličeje (s případnými plastickými doplňky - vousy, dready) mohou mít rysy realistické, karikaturní, groteskní, mystické a podobně.
2) etnografické plastické zobrazení lidského, zvířecího nebo fantazijního obličeje, popřípadě celé hlavy, jež se nosí při rituálních nebo magických obřadech. Původní magická funkce masky se později měnila na zábavnou (masopustní průvody, folklórní slavnosti, karnevaly).

Jakou masku, na jaký účel, pro koho a proč ji vůbec vyrobíte, záleží jen na vás. Fantazii se meze nekladou, snad jen zvažte co je etické a co už ne. Každá barva a tvar mají svou pevně danou symboliku (v každé kultuře se význam trochu liší, ale nikdy nenajdete v černé barvu lásky apod.). A poslední dobře míněná rada: zvažte komu poskytnete a od koho přijmete vlasy či dready na výrobu masky, nemusí to dopadnout vždy dobře. Přesto, že žijeme v západním světě, mnohé neviditelné - duchovní zákony platí i u nás a není dobré je pokoušet, nevědomost neomlouvá (jako ve všem).

Jak vyrobit jednoduchou a přesto kvalitní masku na míru:

1) Osobě, které budeme masku dělat, přiložíme na obličej dostatečně velký kus alobalu (případně můžeme použít tenkou igelitovou tašku) a vytvarujeme podle rysů obličeje, resp. tvaru hlavy. Můžeme si vybrat z několika možností: maska může pokrývat celou obličejovou část nebo část od špičky nosu k temeni, nebo pokračovat až do týla a tvořit jakousi "přilbu" (tvar je to zvláštní, ale jeho výhodou je, že pak maska na hlavě drží sama). V případě, že děláme masku přes celý obličej, nezapomene samozřejmě do alobalu opatrně propíchnout otvory pro dýchání.
2) rozmícháme trochu sádry a namáčíme do ní předem nastříhané kousky gázy (je dobré nastříhat si různě dlouhé, pro každou část masky/obličeje se hodí kousky jinak velké), ještě snadnější je použít rovnou sádrové obvazy. Obvazy pokládáme přes alobal v dostatečně silné vrstvě a již v této fázi myslíme na otvory pro oči, případně ústa a necháváme je nezakryté. Pokud budeme chtít na masku přidělávat různé plastické prvky (např. rohy), je dobré jejich drátěnou kostru již v této fázi zakomponovat do masky.
3) Následuje čekání, než sádra zaschne natolik, aby se dala z obličeje sejmout, aniž by se rozpadla. Ušetřit čas můžeme třeba použitím fénu. Po zatvrdnutí masku sejmeme z obličeje, odstraníme alobal, masku položíme nejlépe na podstavec tvaru válce nebo kvádru a necháme doschnout v teplém, suchém a dobře větraném prostoru, ideálně na slunci.
4) Nyní přistoupíme k tzv. kašírování: nastříhané kousky novin namáčíme v lepidle (osvědčil se Disperkol, ale existuje nespočet možností - škrob, klíh, Herkules atd.) a pokrýváme jimi masku, jednotlivé kousky pečlivě vyhlazujeme podle povrchu masky. Následuje druhá fáze schnutí, po které již máme poměrně pevnou a pružnou masku hotovou. Tu už stačí jen přestříkat sprejem, po zaschnutí vyvrtat otvory na připevnění gumičky, díky které bude maska držet na obličeji a zbytek je na vaší fantazii. Masku lze pomalovat, připevnit na ní různé objekty atd.

Velmi stručná symbolika barev:
ČERNÁ: temnota, zlo, tajemství, lůno, nicota, ego
BÍLÁ: čistota, panenskost, duchovnost, mléko, perly
ČERVENÁ: láska, krev, hřích, pohřeb, léčení, oběť
MODRÁ: klid, mír, jas, relaxace
ŽLUTÁ: nemoc, slunce, teplo, síla, moudrost
ZELENÁ: ovládání, příroda, princip růstu
ORANŽOVÁ: měsíc v úplňku, dýně, energie, zralá energie
FIALOVÁ: královská, duchovní
LEVANDULOVĚ MODRÁ: mystické zážitky
RŮŽOVÁ: barva těla, nevinnost, smyslnost, upřímnost
BROSKVOVÁ: smyslnost, ženský princip, sňatek
MAGENTA (tm. fialová): ženství
HNĚDÁ: odříkání, smutek, pokání
TYRKYSOVÁ: léčitelství
ŠEDÁ: neutrální, nevýrazná, pojivá