Reproduktory
Při výběru reproduktoru jsou hlavním limitujícím faktorem většinou peníze, přesto je důležité upřednostňovat kvalitu před kvantitou. Lepší je méně beden s kvalitními reproduktory - zvuk je lepší, je potřeba méně materiálu na výrobu, méně zesilovačů, aut pro transport, kabelů a v neposlední řadě nám také více vydrží. Jedním ze základních parametrů je citlivost, udávaná obvykle v dB/W/m (často zjednodušeně pouze v dB). Tento údaj je důležitý, protože udává, jak nahlas opravdu reproduktor hraje - tj. citlivost 90dB znamená, že reproduktor hraje výrazně méně nahlas než reproduktor s citlivostí 100dB při přivedeném stejném příkonu. Platí zde totiž logaritmická stupnice, tj. aby repro hrálo o 3dB více, je nutné přivést dvounásobný příkon. Proto je vhodné do PA aparátu pořizovat reproduktory s citlivostí min. nad 95 dB, jinak budete mít hromadu beden, které budou hrát málo.

Dalšími parametry jsou Xmax - maximální výchylka membrány, EBP, hmotnost membrány, výkon, průměr cívky - u všech upřednostňujeme vyšší hodnoty, ovšem každá hodnota ovlivňuje výsledný zvuk a vhodné použití jiným způsobem - bez hlubší znalosti problematiky je dobré vybírat reproduktory dle doporučení výrobců a výběr konzultovat s lidmi, kteří mají praktické zkušenosti s vámi vybranou kombinací reproduktoru a bedny. My jsme zvolili reproduktor Fane Colossus 18B-600W. Podrobnosti a frekvenční charakteristiky najdete na stránkách www.prodance.cz a na stránkách výrobců (www.bcspeakers.com, www.papl.co.uk, www.fane-acoustics.com, www.selenium.com.br, www.rcfprecision.com, www.dasaudio.com).

Reproduktory rozlišujeme dle použití na basové, středové a výškové.

Basové reproduktory
Vedle již zmíněných parametrů se u basových repro udává sada T-S parametrů - podle těchto hodnot se navrhuje obvykle vhodnost použití daného repro pro určitou konstrukci basové bedny. Jedním z nich je Qts. A opět, zjednodušeně řečeno: na reproduktor s Qts vyšším než 0,7 raději zapomeňte.

Středové reproduktory
Středové reproduktory se od basových liší tím, že se obvykle používají repro menšího průměru (6,5" - 12") a mají oproti basovým výrazně lehčí membránu (parametr Mms).

Výškové reproduktory
Dosud jsme se bavili jen o reproduktorech pracujících na magnetodynamickém principu, tj. magnet+cívka+membrána. U výškových reproduktorů se poměrně často v levných bednách setkáváme s piezo výškovými reproduktory. Zvuk je vydáván chvěním piezoelemetu. Tyto reproduktory v levných bednách však mají mizernou kvalitu. Dále se proto budeme zabývat jen výškovými repro fungujícími na klasickém principu. Výškový reproduktor se skládá s driveru a zvukovodu. Pokud je reproduktor dodáván již takto složený, bývá označován jako "tweeter". Jinak je možné koupit driver, tzn. "motor" výškového repro s magnetickým obvodem a k němu přikoupit zvukovod dle určení výškového repro. Zvukovod totiž určuje velkou část parametrů výškového reproduktoru, tj. citlivost a charakteristiku, a dále pak vyzařovací úhel. Vyzařovací úhel udává, jak se bude zvuk šířit, jestli úzkým paprskem (úhel např. 30°) nebo bude pokrývat široký prostor např. 120°.

Jaké jsou konkrétní možnosti pořízení nejlevnějších použitelných reproduktorů? Na trhu je možné koupit velmi laciné reproduktory např. od firem Conrad, FK technics, Omnitronic nebo Dexon (řada DRB), které obvykle stojí cca 1000,- za 15" reproduktor o udávaném příkonu cca 200-300W. Těmto reproduktorům se obloukem VYHNĚTE!!! Mají totiž obvykle mizernou citlivost 90-94 dB, a vylhané udávané příkony - snesou jen pár wattů! Jako nejlevnější použitelné středové a basové reproduktory na trhu je možné vybrat repro Eminence (prodává K-Audio, Prodance) a Selenium (Prodance) a dále pak určité typy firmy Monacor (např. SP12/100PA za 1404,-). V oblasti výškových reproduktorů jsou to výškáče Selenium (Prodance, ceny začínají na cca 600,-). Další možností je levné opatření starších českých repro Tesla, zejména řady ARM (15"), které je možno přemotat u kvalitní firmy např. Rolay.

Reprobedny
Při výběru reprobedny nás zajímá frekvenční charakteristika - její "hrbatost", akustický tlak, frekvenční rozsah. Důležité jsou i rozměry, hmotnost a doporučený reproduktor (ne s každým reproduktorem má bedna uváděné vlastnosti). Různé plánky najdete např. na http://zmatek.jinak.cz/diy.

Ke stavbě bedny potřebujeme dřevo - my používáme MDF desky t=18mm (ve velkoobchodech prodávané po deskách o rozměrech cca 2.5m x 2m), vruty r=6mm, d=60mm, šrouby a matky k připevnění repráku (potřebné rozměry zjistíme v datasheetu reproduktoru), lepidlo (nejlépe epoxidové smíchané s drobnými pilinami), vrtačku, vrtáky, přímočarou pilu. Nenakupujeme v hitlermarketech, které mají až 300% marži, ale zajdeme raději do specializovaného obchodu nebo ještě lépe velkoobchodu.

Nejdříve si z plánku vypíšeme rozměry desek, navrhneme jejich optimální rozmístění na deskách a potřebné řezy narýsujme. Pokud chceme řezat rovně, svorkami k desce připevníme rovnou lať, podél které řežeme. Třikrát měř, jednou řež, nicméně milimetr žádná míra, na drobných nepřesnostech nesejde. Předvrtáme si díry na vruty a šrouby a zahájíme kompletaci bedny - nejlépe v takovém pořadí, abychom nakonec nezjistili, že do bedny nemáme kudy vložit reprák. Potřebná místa natřeme lepidlem, spoje utáhneme vruty. Vyvrtáme díry pro konektory a pro madla, připevníme reprák, konektory, madla, zašroubujeme víko a otestujeme, jestli to hraje. Nakonec bednu natřeme syntetickou nebo akrylovou barvou na dřevo, na značce nezáleží.

Basové bedny
U basových beden je konstrukce reprobedny velmi důležitá, protože basový reproduktor bez ozvučnice (bedny) vlastně není schopný hrát. Basové a subbasové bedny určené pro PA bývají často nepřímo vyzařující jako např. častá konstrukce WBIN (mají např. Machine Works), tj. reproduktor je ukryt uvnitř konstrukce a hraje do prostoru přes zvukovod. Dále se používají konstrukce přímovyzařující se zvukovodem např. SCOOP (kolena - mají Strahov). Běžná konstrukce reprobedny známá z domácího HiFi se příliš nepoužívá, protože konstrukce se zvukovodem pomáhá dosáhnout větší citlivost, což se na druhou stranu projevuje vznikem různých fázových posunů, které je nutné při zapojení basových beden různé konstrukce vzájemně kompenzovat. Proto je dobré mít subbasové bedny v systému všechny jedné konstrukce (příp. se stejným fázovým posunem).

Středové bedny
Konstrukcí středových beden už není tak mnoho jako beden basových, používají se boxy přímovyzařující nebo přímovyzařující s krátkým zvukovodem do tvaru "V" - má je většina systémů. Tento středový zvukovod přidává v pásmu cca 150Hz - 1kHz zpravidla 5 dB. Ale může se stát, že tato konstrukce nebude sedět k vašemu reproduktoru, stejně tak je tomu i beden basových. Proto je vhodné si nechat bedny přeměřit (Prodance) nebo postupovat dle osvědčených plánků včetně typu použitého reproduktoru.

Výškové bedny
U výškových reproduktorů je určujícím prvkem jejich zvukovod a do jaké jsou pak umístěny bedny nemá na jejich zvuk vliv. Někdy se výškové repro vůbec do boxu nedávají.

Dále existují bedny kompaktní, vícepásmové, používané např. pro odposlechy nebo i pro ozvučování. Taková bedna obsahuje basák i výškáč, někdy i středový repro. V takové bedně pak zpravidla bývá pasivní reprovýhybka, která zajišťuje aby každé repro hrálo vlastní pásmo. Z hlediska funkčnosti je nejdůležitější výhybka pro výškáč, protože basové kmitočty by výškáč mohly spálit. Výškové kmitočty basový nespálí, proto se v laciných konstrukcích ani basová výhybka nedává. U jednotlivých beden PA systému zajišťuje správné rozdělení pásem tzv. aktivní crossover.

Zesilovače
Výkonový zesilovač pro PA se skládá ze zdroje, modulů vlastního zesilovače a ochran. Zdroj může být proveden klasicky, tj. trafo (toroidní, EI plechy) + usměrňovač + filtrační kondenzátory, dále u zesilovačů vyšší cenové kategorie už bývá zdroj spínaný (jako v PC), jehož hlavní výhodou je malá hmotnost. Provedení zdroje už dává tušit jak bude zesilovač kvalitní, protože poddimenzovaný zdroj znamená, že zesilovač nebude mít požadovaný výkon. Vlastní koncové zesilovače jsou také buď klasické nebo spínané (zatím málokdy). U klasických je dobré zjistit počet koncových tranzistorů (čím víc, tím líp) a provedení chladičů, měly by být přiměřeně mohutné s co největším počtem žeber, ne pouze ohnutý plech hliníku do tvaru U.

Často se také vyskytuje třída zesilovačů označovaná jako "H", což znamená vícenásobné napájecí napětí modulů zesilovače, v praxi jde o připnutí vyššího napájecího napětí v okamžiku potřeby, dle aktuálního výkonu. Toto řešení má tu výhodu, že zvyšuje účinnost a tím pádem zesilovač nepotřebuje tak výkonné chlazení. Třída "H" je běžná u většiny v současnosti prodávaných zesilovačů s výkonem nad 700W/4ohm na kanál. Hlavním sledovaným parametrem zesilovače je jeho výkon. Např. 400W/4ohm - znamená, že zesilovač odevzdá výkon 400W do zátěže 4 ohm. Pro konkrétní výkon musí být vždy uvedena zátěž, jinak to neznamená skoro nic. Proto se často udává i takto: Zátěž - 8 ohm 4 ohm 2 ohm, Výkon: 250W 400W 650W. Z toho plyne, že pokud na takový zesilovač, který má na krabicí hrdě napsáno 2*650W připojíme dvě klasická 8 ohm repro, odevzdá do nich pouze 2*250W!! Minimální hodnota zátěže je parametr, který se nesmí překračovat, pokud tedy zesilovač má minimální zatěžovací impedanci 4 ohm a připojí se na něj bedna, která má 2 ohm, povede to k pravděpodobně k jeho destrukci. Vyšší hodnota, tj. 8 ohm takovému zesilovači naopak vůbec nevadí, jen do ní odevzdá nižší výkon než do 4 ohm.

Zesilovače obvykle bývají vybaveny různými ochranami. Tzv. tepelná ochrana vypne zesilovač pokud teplota chladičů, případně trafa překročí přípustnou mez. Ochrana proti ss napětí na výstupu v případě vzniku stejnosměrného napětí na výstupu zesilovače při jeho poruše zamezí jeho průniku až do beden, často je to řešeno pomocí relé, které bedny prostě odpojí. Ochrana proti zkratu v případě připojení napřiklad zkratovaného kabelu k bednám ochrání zesilovač před spálením. Softstart zdroje zabezpečují pomalý náběh zdroje zesilovače, aby nevyhazoval jističe, u silnějších zesilovačů nutné.

V současnosti se na trhu objevily levné kopie zesilovače QSC RMX - tyto kopie - ať už Sekaku PSA (AZ servis) nebo Behringer EP (Prodance) jsou to za cenu cca 13-14 tis. nejlevnější zesilovače s výkonem 2*700W/4ohm a jsou docela dobré. Dále jsou docela zajímavé zesilovače Phonic MAX 850/1500/2500. Pokud je ovšem toto stále mnoho peněz je možné koupit starší zesilovač, který někdo postavil už před nějakou dobou z tehdy pouze dostupných tranzistorů KD503 - chce to trochu více zesilovačům rozumět a podaří se koupit zesilovač s výkonem 2*300W/8ohm za pár tisíc. Poslední možnost je postavit si zesilovač podle plánku nebo ze stavebnice.

Na propojení gramců s mixem potřebujeme cinchové kabely - stíněné signálové kabely, konektory cinch, raději kovové, pozlacené, na projení mixu s crossoverem potřebujeme kabely cinch-XLR (Cannon - samec), na propojení crossoveru se zesilovači kabely XLR-XLR. Ze zesilovače do bedny používáme konektory Speakon. Na konektorech ani na kabelech se taktéž nevyplatí šetřit - do PA systému patří pouze robustní konektory, které něco vydrží a nevytrhnou se při prvním zakopnutí. Všechny typy konektorů lze sehnat v obchodech s hudebninami, levněji je seženeme v obchodech s el. součástkami, ale často v nich nemají kompletní nabídku - je třeba hledat. Výkonové kabely seženeme ve velkoobchodech s kabely, signálové kabely v obchodech s el. součástkami.